Pražský okruh

7. října 2009 v 19:56 |  Praha
Pražský okruh (označovaný také jako rychlostní komunikace R1 nebo SOKP) je rychlostní silnice, která bude po dobudování tvořit vnější obchvat Prahy. Vychází z něj paprsčitě většina českých dálnic a rychlostních silnic. S dobudováním celého Pražského okruhu se počítá nejdříve v roce 2013.
//<![CDATA[ if (window.showTocToggle) { var tocShowText = "zobrazit"; var tocHideText = "skrýt"; showTocToggle(); } //]]>

Úseky okruhu

Úseky v provozu

V současnosti jsou zprovozněny dvě oddělené části: úsek Satalice - Běchovice na východě metropole spojující R10, D11 a Štěrboholskou radiálu a úseky Slivenec - Třebonice - Řepy - Ruzyně na západě města spojující Barrandovskou spojku, D5, rozestavěnou R6 a R7.

Úseky ve stavbě

Ve stavbě je jihozápadní část (stavba 514), která propojí západní část obchvatu s R4. Tato část bude obsahovat i tunel Lahovice o délce 1659 metrů a estakádu přes údolí Berounky o délce 2045 m.
Stavba jihojihozápadní části okruhu (stavba 513), která má propojit R4 s budoucí D3 a bude obsahovat i Komořanský tunel o délce 1936 m a nový zavěšený most přes Vltavu o délce 236 m, byla zahájena v roce 2006. V pokročilém stadiu příprav je i další část okruhu (stavba 512) spojující ji s D1. Dobudováním těchto dvou staveb (patrně v roce 2010[1]) bude vytvořena alternativa k přetížené Jižní spojce (součást Městského okruhu, nejzatíženější komunikace v České republice), po které dnes projíždí veškerá tranzitní doprava v tomto směru.

Úseky plánované

Po dokončení rozestavěných úseků se připravuje stavba úseků Běchovice-D1, Ruzyně-Suchdol a Suchdol-Březiněves (včetně monumentálního suchdolského mostu přes Vltavu). Stavba úseku Běchovice-D1 by měla být zahájena v roce 2009, stavba zbylých tří úseků pak nejdříve v roce 2010.

Zpoplatnění

Most v Praze-Ruzyni překonávající Litovický potok
Jízda po Pražském okruhu byla do 31. prosince 2006 pro všechna vozidla bez poplatku. Od 1. ledna 2007 bylo zavedeno výkonové zpoplatnění formou elektronického mýtného pro vozidla nad 12 tun. Ostatní vozidla mohou využívat Pražský okruh i nadále bez poplatku.

Spory o trasování

Severozápad

Severozápadní část obchvatu v úseku Ruzyně-Březiněves byly vypracována v mnoha variantách, dokumentace EIA doporučila k realizaci variantu Ss (severní, řežská) nebo variantu J (jižní, suchdolská).[2]Ministerstvo životního prostředí akceptovalo obě varianty; z hlediska vlivů na životní prostředí doporučilo variantu Ss a variantu J označilo jako krajní řešení, jehož realizaci lze připustit v případě, že projednání konceptu územního plánu velkého územního celku Pražského regionu vyloučí možnost realizace varianty Ss. Současný územní plán hlavního města Prahy a územní plán velkého územního celku Pražského regionu obsahují pouze variantu J.
Varianta J vyvolává ostré protesty občanů obcí a městských částí Prahy, přes které má přecházet. Odpůrci pražským magistrátem prosazované jižní varianty argumentují tím, že toto vedení okruhu bylo navrženo v 30. letech 20. století, tj. v době, kdy v oblasti Čimic, Bohnic a Ďáblic bylo jen řídké osídlení a množství aut bylo s dnešním stavem nesrovnatelné. Druhým argumentem je komplikovaný terén v místech přemostění vltavského údolí, vysoké náklady na stavbu, její dlouhá doba realizace a provozní nebezpečnost soustavy tunelů a patrových mostů na trase. Dále tvrdí, že jako nepřijatelná se zdá jedna z deklarovaných výhod varianty J - spojení tranzitní kamionové dopravy s vnitroměstskou dopravou. Tento souběh je údajně proti současným evropským normám. Oponenti prosazují variantu Ss,[3][4] která má Vltavu překonat v prostoru mezi Libčicemi nad Vltavou a Řeží.
S variantou Ss nesouhlasí občané obcí, okolo kterých má obchvat procházet. Mezi její odpůrce patří i vedení městských částí Praha 6, 7, 8 a 13[5]. Odpůrci variantě vytýkají, že vede příliš daleko od města a je příliš dlouhá i pro tranzitní dopravu. Také namítají že tato varianta není projektově ani stavebně připravena, a proto by její výstavba trvala delší dobu.[6]
Na téma porovnání obou variant vzniklo již několik studií. Studie společnosti Sudop Praha doporučila k realizaci variantu J, studie společnosti Mott MacDonald variantu Ss.[7] Zatím poslední studie společnosti City Plan [8] doporučuje variantu J.
Vládní Strana zelených přes odpor vedení Ministerstva dopravy prosadila 19. září 2007 zřízení expertní komise, která má mj. posoudit varianty severozápadní části Pražského okruhu (usnesení 1064).[9] Do února 2008 komise nezahájila svou činnost.
Po úspěchu ČSSD v krajských volbách v říjnu 2008 prohlásil kandidát na středočeského hejtmana David Rath, že preferuje variantu Ss.[10] Začátek realizace jižní varianty okruhu je také ohrožen rozhodnutím Nejvyššího správního soudu, který v říjnu 2008 zrušil platnost změny pražského územního plánu, která mj. jinak vymezila některé stavby varianty J.[11][12]

Jihovýchod

V jihovýchodní části Prahy proběhl a stále probíhá[zdroj?] největší spor o trasování Pražského okruhu. Již od 70. let, kdy se začalo hovořit o potřebě okružní komunikace kolem Prahy, byla schválena trasa kolem Jižního Města a Petrovic. Po roce 1989 však už nebylo průchodné vést dálnici sídlištěm, začala vznikat občanská sdružení (např. Optim-eko), která se výstavbě dálnice přes hustě obydlené čtvrtě bránila. Tato tzv. krátká trasa (známá pod označením A, později JVK) by navíc vedla cenným přírodním územím Milíčovského lesa a Botiče.
Později byla navržena alternativní trasa JVD ("jihovýchodní dlouhá"), která byla schválena a začleněna do územního plánu. S komunikací ve stopě původně plánované krátké trasy se však v různých podobách a pod různými názvy počítalo i nadále. Později se tato kontroverzní komunikace začala označovat jako Vestecká spojka, jejíž součástí měla být křižovatka u Jesenice a na dálnici D1 u Újezdu. Ačkoli magistrát přesvědčuje obyvatele, že půjde o běžnou městskou silnici, podle územního plánu i vyjádření Ředitelství silnic a dálnic má jít nejméně o čtyřproudovou silnici s parametry dálnice (mimoúrovňové křížení, velké poloměry oblouků apod.). Navíc v původní trase komunikace odmítá magistrát povolit jakoukoli výstavbu a počítá i s přeložením vedení vysokého napětí pod Milíčovským lesem.[13], [14],[15]
V říjnu 2007 byla mezi Ředitelstvím silnic a dálnic, městem Říčany, městskou částí Praha-Kolovraty a několika občanskými aktivitami podepsána dohoda, kde se investor zavázal vést tuto část obchvatu hlubokým zářezem namísto náspu. Také most přes Pitkovický potok bude podle této dohody výrazně nižší a kratší.

Fotogalerie
Výstavba mostu přes Berounku pro úsek mezi Lochkovem a Zbraslaví
Vyústění Komořanského tunelu mezi Cholupicemi a Točnou. Tento úsek bude sloužit jako přivaděč dálnice D3
Současný stav (8.8.2008) jihojihozápadní části okruhu při vyústění Komořanského tunelu mezi Cholupicemi a Točnou.
Detailní pohled na výstavbu, duben 2009.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama