Září 2009

Lanový most na Jižní spojce

19. září 2009 v 15:55 Praha
Zavěšený silniční most, který je součástí Jižní spojky na Městském okruhu a převádí provoz přes železniční trať Praha - České Budějovice a seřaďovací nádraží Praha-Vršovice (resp. Praha-Strašnice), sleduje okraj sídliště Skalka (ulice Přetlucká a Dolinecká) a katastrálně patří z větší části do Strašnic.
Není oficiálně pojmenovaný. Odbornými organizacemi (například provozujícími radary sledující provoz) i motoristickými publicisty bývá často v praxi označován jako lanový most.[1]
Most je významnou pohledovou dominantou. Z mohutného pylonu vybíhá dvakrát čtrnáct dvojic ocelových kabelů. Most projektovali Jiří Stráský, Ilja Hustý, Slavomír Kolčava a další v letech 1991-1993. Stavba byla zprovozněna v prosinci 1997.
Na východní straně mostu má v budoucnu ostře k severozápadu pokračovat Městský okruh, zatímco nynější pokračování je již součástí Štěrboholské radiály.
//<![CDATA[ if (window.showTocToggle) { var tocShowText = "zobrazit"; var tocHideText = "skrýt"; showTocToggle(); } //]]>


Závada

Dne 11. srpna 2008 zjistili pracovníci Technické správy komunikací hl. m. Prahy při opravě mostu u jeho východního konce v jízdním pásu pro směr ke Štěrboholům propad posledního příčného nosníku mostovky o 5 centimetrů. Pod vlivem zkušenosti z nedávného železničním neštěstím ve Studénce byla okamžitě přijata bezpečnostní opatření: nejen že byl most zafixován, ale ve směru do Štěrbohol byl na most zakázán vjezd vozidlům těžším než 6 tun a pro ostatní vozidla byla rychlost omezena na 30 km/h, pod mostem byla omezena rychlost vlaků na trati 221 na 30 km/h a byla uzavřena ulička Dolínecká. Kamionová doprava byla odkloněna Švehlovou a Průmyslovou ulicí, které zahltila, autobusová doprava ve Švehlově ulici byla převedena na zvýšený tramvajový pás. Oprava mostu měla původně trvat ještě asi 1 měsíc, postup opravy nové závady zatím nebyl stanoven.


Podobný most

Most podobné konstrukce (označovaný jako "harfový") na silnici I/19 vede také přes rybník Jordán v Táboře.[4]

Jižní spojka

7. září 2009 v 21:12
Jižní spojka je kapacitní mimoúrovňová pražská rychlostní místní komunikace, která spojuje Barrandovský most s významnými pražskými komunikacemi na jih od centra (odtud její název). Začíná u Vltavy na východním předmostí Barrandovského mostu a končí na mimoúrovňové křižovatce s Průmyslovým polookruhem u Štěrbohol (zde se napojuje na Pražský okruh). V minulosti byla označována jako silnice I/29.
Je hlavní tranzitní komunikací v Praze a prakticky jedinou trasou, kudy mohou Prahou projet kamiony ze západní části města (především od dálnice D5 na Plzeň) do východní (hlavně dálnice D1 na Brno a D11 na Hradec Králové). Jižní spojka však plní i velmi důležitou úlohu ve vnitroměstské komunikaci při spojení západní a východní části Prahy.
//<![CDATA[ if (window.showTocToggle) { var tocShowText = "zobrazit"; var tocHideText = "skrýt"; showTocToggle(); } //]]>

Charakteristika

Jižní spojka byla od začátku budována jako 6proudová komunikace dálničního typu. Má celkovou konstrukční šířku 26,5 m a je dlouhá 9,5 km[1]. Je na ní 7 mimoúrovňových křižovatek.
S průměrným počtem 120 tisíc vozidel za 24 hodin jde o nejvytíženější silnici v České republice (o trochu vytíženější je už jen vlastní Barrandovský most).

Křižovatky a napojené komunikace

Jižní spojka poblíž Barrandovského mostu v pátek odpoledne (jiné dny ale nebývají lepší)
Jižní spojka se kříží s následujícími komunikacemi (od východu):
  • Modřanská - na východním předmostí Barrandovského mostu
  • Sulická (z centra) a V Podzámčí (do centra) - křižovatka u Krčského nádraží
  • Vídeňská (z centra) a Michelská (do centra)
  • 5. května - křížení na Spořilově s Chodovskou radiálou navazující na dálnici D1 (z centra) a se Severojižní magistrálou (do centra); oficiální označení je MUK Spořilov
    • součástí tohoto křížení je i napojeni ulice Hlavní na Spořilově
  • Spořilovská (z centra) a Chodovská (do centra) - napojení na Spořilovskou spojku
  • V Korytech - napojení západní části Zahradního Města
  • Průběžná (z centra) a Švehlova (do centra) - u východní části Zahradního Města
  • Černokostelecká a Průmyslová - komplikovaná křižovatka u Štěrbohol mj. s Průmyslovým polookruhem
Všechny křižovatky Jižní spojky s ostatními komunikacemi jsou mimoúrovňové.

Výstavba

Koridor dnešní Jižní spojky byl uvažován již v r. 1939 za protektorátu pro výstavbu tzv. tangentního řešení dálnice Plzeň - Náchod (resp. Norimberk - Vratislav). Autorem tohoto řešení byl ing. Hoffmann, který vedl na Generálním inspektorátu německých silnic referát pro cizí tratě dálnic.[2] K výstavbě nakonec kvůli válce nedošlo, ale stavební uzávěra zůstala v platnosti.[3]
Výstavba Jižní spojky probíhala průběžně od začátku 80. let 20. století. Jako první[4] byla v roce 1985 zprovozněna část mezi Barrandovským mostem a Chodovskou radiálou (dálnicí D1). Později se dostavěly části kolem Spořilova a Zahradního Města až jako poslední byl v prosinci 1997 otevřen závěsný lanový most přes kolejiště trati 221 z Prahy do Benešova.