Úvod do měsíce května

1. května 2010 v 21:35
"Byl pozdní večer - první máj -
Večerní máj - byl lásky čas.
Hrdliččin zval ku lásce hlas,
Kde borový zaváněl háj.
O lásce šeptal tichý mech;
Květoucí strom lhal lásky žel,
Svou lásku slavík růži pěl,
Růžinu jevil vonný vzdech.
Jezero hladké v křovích stinných
Zvučelo temně tajný bol,
Břeh je objímal kol a kol;
A slunce jasná světů jiných
Bloudila blankytnými pásky,
Planoucí tam co slzy lásky."

Krásného máje přeji všem.
 

Velikonoce

2. dubna 2010 v 17:22
Přeji všem krásné prožití velikonočních svátků!

 


Toplist

1. února 2010 v 20:51

Pololetní vysvědčení

28. ledna 2010 v 16:14
Tak co, jaké bylo dneska pololetní vysvědčení? Vaše odpovědi čekám v komentářích pod článkem.

Obrázky a citáty

1. prosince 2009 v 15:28
Obrázky a citáty pro vkládání na webové stránky

">Odkaz na obrázky a citáty.

Jemča - česká čajová jednička

15. listopadu 2009 v 16:45 | http://www.jemca.cz/
Začalo to roku 1958, samozřejmě v Jemnici.
Tehdy zde státní podnik Balírny Obchodu Praha
založil závod na balení čajů.

Z původní ruční balírny v dřevěných tmavých
prostorách se postupem času vyvinul podnik
s moderními balicími linkami v klimatizovaných halách.

Mezníkem v životě firmy Jemča byl rok 1992,
kdy byla společnost privatizována. Od té doby
Jemča rozšiřovala svoji sortimentní nabídku
čajových specialit a ovocných čajů.

Dalším, neméně důležitým mezníkem byl rok 2006,
kdy byla Jemča koupena společností Tetley čajovou
značkou číslo 1 ve Velké Británii a jednou
z nejvýznamnějších světových čajových značek.

Tunel Blanka

12. listopadu 2009 v 18:08 |  Praha
Tunelový komplex Blanka je stavěn jako součást Městského okruhu v Praze mezi MÚK Malovanka a MÚK Pelc-Tyrolka. Jeho délka bude asi 6,3 kilometrů. Má se jednat o nejdelší silniční tunel v České republice a nejdelší městský tunel v Evropě.

Popis

Tunel se dělí na tři základní části:
  • Tunelový úsek Brusnice (Malovanka - Prašný most) - celková délka úseku je 1,4 km, z toho je 550 m ražených tunelů.
  • Tunelový úsek Dejvice (Prašný most - Letná) - celková délka úseku je 1 km.
  • Tunelový úsek Královská obora (Letná - Pelc-Tyrolka) - celková délka úseku je 3,09 km, z toho je 2230 m ražených.
Mimoúrovňová křižovatka Malovanka na severním předportálí Strahovského tunelu má nahradit současnou provizorní úrovňovou křižovatku s Patočkovou ulicí a umožní zároveň napojení Břevnovské radiály a tunelu Blanka. Od Malovanky povede Městský okruh tunelem pod Střešovicemi, další mimoúrovňové křížení má mít u Prašného mostu (ulice Svatovítská směrem k Vítěznému náměstí). Dále pokračuje tunel pod rozhraním Dejvic a Hradčan až na Letnou.
Mimoúrovňová křižovatka Letná se má nacházet poblíž ulice U Vorlíků. Dále tunel pokračuje pod Stromovkou a pod Vltavou. U vyústění tunelu na mimoúrovňové křižovatce Pelc-Tyrolka se má okruh křížit s novým Trojským mostem, který má nahradit současný trojský tramvajový most.
Podle mluvčího magistrátu se nepředpokládá, že by Městský okruh byl využíván autobusy MHD. Nákladní vozidla mají mít, podobně jako v dalších tunelech Městského okruhu, povolen vjezd do 12 tun celkové hmotnosti, a v nejvytíženějších úsecích tunelu Blanka se předpokládá frekvence až 3000 nákladních automobilů denně.

Historie

Výstavba tunelu začala v roce 2007 a vyžádá si velká dopravní omezení v některých částech Prahy 6 a Prahy 7. Celý úsek je financován rozpočtem hlavního města Prahy a předpokládaná cena stavby dosáhne 28 miliard korun. Tunel má být zprovozněn v roce 2011.
Výstavba byla několikrát odložena z důvodu odvolání mnoha občanských sdružení.

Kritika stavby

Stromovka je od roku 1988 chráněnou přírodní památkou. Občanská sdružení, ekologičtí aktivisté a Strana zelených projekt Městského okruhu v této části města kritizovali, protože podle nich přivede do centra města další tisíce automobilů a zhorší tak kvalitu života. Stavba nikdy neprošla expertním posouzením podle vlivu na životní prostředí.[3]
23. května 2008 upozornily Lidové noviny, že firma Metrostav postavila bez povolení v Letenských sadech komunikaci, která slouží k objíždění staveniště a nahrazuje tak ulici Milady Horákové.[4]
Podle informací portálu Aktuálně.cz vyplývá z dokumentů, které si pražský magistrát nechal vypracovat, že tunel Blanka v Praze mírně zhorší ovzduší. Magistrát přitom tvrdil opak.[5]

Propady půdy

V úterý 20. května 2008 kolem 4. hodiny ranní došlo nad tunelem Blanka k propadu půdy v parku Stromovka,[6] čímž vznikl kráter o průměru 20 a hloubce přes 15 metrů. Metrostav a magistrát se bránily tím, že při takto složitých projektech jsou sesuvy půdy zapříčiněné vydatnými srážkami možným rizikem. Ředitel odboru městského investora Jiří Toman podle novinářů řekl: "Hodně pršelo. (…) Zemina se propadla do tunelu. Je to věc, která se stává."[3] Koncem května 2008 podalo občanské sdružení Arnika "trestní oznámení na neznámého pachatele s podezřením na spáchání trestného činu obecného ohrožení".[3] Kritici stavby upozornili na fakt, že v den nehody podepsala Praha memorandum pěti evropských měst o parkové péči.
Policie trestní oznámení po prověření odložila, její postup prověřilo a potvrdilo i obvodní státní zastupitelství pro Prahu 7 a městské státní zastupitelství.[7]
V neděli 12. října 2008 před desátou hodinou dopolední došlo téměř ve stejných místech trávníkové plochy k dalšímu propadu podobného rozsahu, o průměru 25 metrů a hloubce 16 metrů, nad místem, kde stavební firma rozšiřovala již vyraženou část tunelu. Ačkoliv se v blízkosti nacházeli lidé, ani tentokrát nebyl zraněn nikdo z procházejících ani z dělníků. Primátor Pavel Bém podle médií na místě těsně po události řekl: "Když se to stalo poprvé v květnu, řekl jsem dobře, může se to stát. Ale podruhé? Podám trestní oznámení na neznámého pachatele za obecné ohrožení. Chci znát jméno viníka." Roli sehrálo nestabilní podloží, velké množství spodní vody a nedostečné zajištění

Velký banán

26. října 2009 v 21:36 |  Moje kecy
Do místnosti třídy 8.A. vletěl otevřeným oknem velký banán a trefil přímo Patrika Dohnala. Patrikovi už jsme nemohli pomoct, jenom už jsme mohli konstatovat smrt. A co na to ředitelka? Zapomněla to vyřešit a nezúčastnila se pohřbu.

Ten příběh není reálný, jenom jsem si ho vymyslel.

Barrandovský most

25. října 2009 v 15:37 |  Praha
Barrandovský most je pražský silniční most přes řeku Vltavu. Most je významným dopravním uzlem jižní části města.
Má čtyři pruhy v každém směru, je přístupný i chodcům a cyklistům. Je součástí Městského okruhu. Je nejvytíženější komunikací v České republice (127 000 vozidel za den[1]). V současnosti přes něj projíždí většina tranzitu ve směru východ-západ včetně spojení dálnice D1 z Brna a dálnice D5 z Plzně. Dopravní zátěž mostu by se měla snížit po dokončení jižní části Pražského okruhu.
//<![CDATA[ if (window.showTocToggle) { var tocShowText = "zobrazit"; var tocHideText = "skrýt"; showTocToggle(); } //]]>

Historie

Již od 18. století v těchto místech umožňoval přechod řeky pontonový most. Po 1. světové válce vznikl velkorysý projekt dvou mostů v různých výškách, které měly spojit Hlubočepy s Braníkem a Dívčí hrady s Kavčími horami. V období po 2. světové válce byl již navrhován jediný most, vzniklo celkem 13 koncepčních variant, z nichž některé počítaly s tunely pod barrandovskými terasami. V srpnu 1976 byla nakonec vybrána varianta šikmého přemostění.[2]

Výstavba

Přípravné práce začaly v roce 1978. Jižní polovina byla zprovozněna 20. září 1983, severní v roce 1988. Most byl postaven jako šestipolový spojitý nosník z předpjatého betonu podle návrhu inženýrů Jiřího Hejnice, Pavla Tripla a architekta Karla Filsaka. Pro svou složitou půdorysnou dispozici byl betonován na skruži. Šířka mostu kolísá od 40 do 55 m, celková délka mostu je 352 m. Mostovka je ve výší 15 m nad hladinou Vltavy, rozpětí polí jsou 34 + 61 + 71 + 72 + 66 + 45 m. Most svírá s řekou ostrý úhel (53 stupňů). Na levobřežním vyústění mostu je půdorysně složitá, neúplná a zčásti mimoúrovňová křižovatka čtyřproudých komunikací. Na Městský okruh se zde napojuje Chuchelská radiála (Strakonická) a tzv. "výstupní barrandovská" (K Barrandovu) sloužící jako prozatímní spojka na Pražský okruh.

Plastiky

Jednou ze zvláštností mostu jsou ohromné betonové plastiky sochaře Josefa Klimeše. Na pravém břehu je to Rovnováha, přezdívaná "Červ dobyvatel". Na levém břehu jsou dvě betonové mísy, zvané "Hroší lázeň" nebo také "Krmítko pro slony".

Změny pojmenování


Kam dál